Sdílet


Největší moravské lázně Luhačovice
malá ochutnávka pramenů :-)

pramen Vincentka

První písemná zmínka o existenci luhačovických minerálních vod pochází od fyzika a lékaře Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu. V roce 1669 vydal písemnou zprávu o chemickém složení luhačovické vody, popsal způsob pitné kúry a její úspěšné výsledky.

pramen Ottovka

Původně pramen vytékal volně. V roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení. V roce 1929 byl nedaleko jejího skutečného vývěru postaven kruhový pavilon. Další úprava je z roku 1939, kdy byla postavena kamenná jeskyně. Pramen Ottovka je díky svému kruhovému pavilonu symbolem celých Luhačovických lázní.

ROH?!

Lázeňský socialismus a socialistická architektura... Zlom v historii lázeňství u nás nastal v období kolektivizace a se založením Československých státních lázní, kdy se lázně proměnily z prestižních zařízení na jakési dislokované nemocnice, které mohl navštívit téměř každý občan.

DŮM B. SMETANY

Čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů projektanta E. Králíka v letech 1908 - 1910.

MUZEUM ZÁLESÍ

Expozice Známé i neznámé Luhačovice, umístěná v nových prostorách kulturního domu Elektra, je expozicí životního stylu, která v sobě spojuje tři pohledy na Luhačovice počátku 20. století. Představuje návštěvníkovi Luhačovice jako centrum tradičního národopisného regionu, který nazýváme luhačovické Zálesí, jako místo s výskytem léčivých vod a rozvíjejícím se lázeňstvím a za třetí jako specifickou městskou část, vyrůstající mezi vesnicí a lázněmi.

vila Chaloupka

Vila vznikla přestavbou bývalého tzv. Kuchyňského domu (č. 10) z 19. století. Přestavbu provedl Dušan Jurkovič na vlastní náklady – s finančně výrazně omezeným rozpočtem - v roce 1902, a to pro svého přítele Cyrila Holubyho, nového správce lázní, pocházejícího z evangelické rodiny slovenských buditelů.

Augustiniánský dům

Augustiniánský dům byl postaven v letech 1902 – 1904 podle upraveného projektu pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně.

lázeňská kolonáda

Nejmonumentálnější stavbou Lázeňského náměstí je Velká kolonáda s prameny Amandky a Vincentky. Kolonáda je 130 m dlouhá a 13 m široká a byla postavena podle návrhu brněnského architekta O. Pořísky.

Mlékárna

Byla postavena podle projektů D. Jurkoviče v roce 1902. Kombinovala kamennou podezdívku s dřevěnou konstrukcí stavby. Při konstrukci oblouků a výplní zábradlí využil Jurkovič dekorativní efekt ohnutých samorostů a větví. Místo ní byla postavena v letech 1926 Guthova mlékárna, dnešní divadelní restaurace (arch. Kopřiva).

Luhačovická přehrada

Luhačovická přehrada (též Pozlovická přehrada) je údolní nádrž na říčce Šťávnici. Se stavbou se začalo roku 1913, poprvé napuštěna byla roku 1930.

Jurkovičovy stavby

Dušan Samo Jurkovič byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Během své „brněnské“ životní etapy realizoval také projekty lázeňských domů v Luhačovicích

Fotogen CZ

Jedinečná fotobanka, kde najdete pod jednou střechou dobové pohlednice a fotografie, mnohdy zcela unikátní.



Luhačovické místopisné pohlednice
Mgr. Yvona Činčová, Muzeum JV Moravy ve Zlíně

V 70.letech 19. století se na území Rakouska-Uherska objevily první korenspondenční lístky, předchůdci dnešních pohlednic. Do konce 19.století vznikla řada vydavatelství, nabízejících nepřeberné množství dopisnic s líbivými obrázky. Zasílání pohlednic se brzy stalo módou a rozšířilo se mezi všechny vrstvy obyvatelstva, stejně jako jejich sběratelství.

Luhačovické místopisné pohlednice prošly podobným vývojem. Nejstarší z nich pocházejí z 90.let 19.století. Jejich vydavateli v období tzv. zlatého věku pohlednic na přelomu 19. a 20. století byli například Th. Böhm v Novém Městě nad Metují, Iren Jeslík a Julius Motal v Luhačovicích. Do 40. let 20. století patřila k nejproduktivnějším také nakladatelství Františka Hložka v Uherském Brodě a nakladatelství Minerva Praha-Lázně Luhačovice.

Pohlednice z přelomu 19. a 20. století byly většinou tištěny litografickou technikou a často doplňovány nejrůznějšími zdobnými prvky a aplikacemi. Pohlednicová tvorba počátku 20. století se vyznačuje pestrostí, propracovanou grafickou úpravou, použitím varev a kresebných motivů. Využívala tiskových technik světlotisku, knihtisku, barvotisku a dalších.

Kromě místopisných pohlednic zachycujících vcelkové pohledy na lázně a na obec, významná místa a budovy, byly oblíbené i tzv. okénkové pohlednice. Pozornost si jistě zaslouží barvotiskové pohlednice s reprodukcemi luhačovické tvorby malířů-krajinářů, jako byli Zdenka Vorlová, Stanislav Lolek, František Skopalík, Karel Zápeca a mnoho dalších. Černobílé fotografické pohlednice z Luhačovic vydávala v meziválečném období firma Grafo Čuda z Holic.

Na starších záběrech byly při častých reprintech prováděny nejrůznější účelové úpravy, retuše a montáže. Do roku 1905 se adresa psala po celé ploše rubové strany pohlednice, na lícové straně byl malý prostor vyhrazený pro text, který často zasahoval i do obrázku. S nástupem racionality 20.století a za přispění krize po první světové válce nastal pozvolný ústup od technologicky náročné výroby pohlednic ve prospěch fotografie.



navštivte sourozenecké stránky

Staré železnice Staré pozdravy Starý Zlín Staré Košice Stará Praha Old Prague Fotogen

stránky www.stareluhacovice.cz pro vás vytvořila společnost

www prezentace a videoprodukce SKILL production Zlín

www prezentace a videoprodukce k vašim službám

nahoru

© Staré Luhačovice 2018

tvorba www, firemní a svatební videa 
SKILL production

Jsou tyto sdtránky responsivní?

Všechen obrazový materiál, umístěný na těchto stránkách, pochází z vlastní rodinné sbírky a spřátelených sbírek a je opatřený ochranným vodoznakem, obsah těchto webových stránok je chráněn vlastním autorským právem a autorským právem jiných stran, kopírování, šíření, ďalší zpracování či úprava anebo zhotovování ďalších kopií je bez souhlasu editora či autorů zakázáno, neoprávněné použití jakéhokoli obsahu je postižitelné podle platných zákonů.